Menu

Pozornost

16.3.2017 - Děti

Hledáme jí všichni a zároveň jsme jí často skoupý poskytnout ostatním. Každý po ní touží, a pokud jí nedostáváme, můžeme pro její získání začít dělat podivné věci, jen abychom jí na sebe strhli.

Pokud se budeme bavit o dětech, ty zlobí. Malá miminka brečí, když mají hlad, když se cítí nepohodlně a pokud si jich dlouho nikdo nevšímá. Brečí a brečí, až za nimi někdo přijde a oni tak získají to, co chtějí, pozornost.

Ale pozor, taková věc může být silně návyková a mělo by se s ní nakládat s rozumem. Pokud víme, že děti brečí jen proto, aby na sebe strhli pozornost a aby si vydupali, co chtějí, dostali jsme se na druhou stranu toho, čemu jsme se chtěli vyhnout a to je nedostatek pozornosti.

Všeho moc škodí

Přemíra pozornosti nám vytváří zajímavý fenomén, kterému říkáme rozmazlené děti. Jsou to ty malé zázraky, které si na rodičích vydupou vše, co chtějí. Ničeho si neváží a vědí, že na co si ukáží, to dostanou. A kdyby náhodou něco nešlo tak, jak má, vždy můžou sáhnout po své léty osvědčené taktice, rozbrečí se. Názory na to, jak něco takového řešit se různí. Všichni se však shodují na tom, že začít se musí už u miminek. To u nich vzniká závislost na pozornosti rodičů a přesně v této chvíli jim všichni onu návykovou substanci poskytují. V pozdějších letech je již skoro nemožné jim jí začít odpírat, jelikož nechápou, proč by se mělo cokoli měnit a když to fungovalo do teď, mělo by to platit i nadále.

Tam kde není dostatek

Na druhou stranu děti s nedostatkem pozornosti zlobí jiným způsobem. Většinou už nebrečí, jelikož jak všichni víme, děti se učí neuvěřitelně rychle a snadno si spojí, že když na pláč nikdo nereaguje, musí se vyvinout nová taktika. Ničení věcí a úmyslné sebepoškozování je jen začátkem celé tragédie, která může přijít. Pokud nejsou v kolektivu oblíbení, strhávají na sebe všeobecnou pozornost a mnohdy se nechávají i úmyslně šikanovat, nebo využívat. Jen proto, aby si jich někdo všímal. Taková cesta ale vede k situacím, se kterými si neumí poradit a pokud nemají za kým jít, utápí to v sobě, až to jednou všechno vybuchne.

Vyvážit to správné množství pozornosti je velice obtížné a individuální, ale pokud se do toho jednou pustíte, tak i přes chyby se dočkáte slibných výsledků. Děti pak většinou nemají tak silnou pubertu a můžete je tím motivovat k vytváření nových věcí i práci.

Summary
FacebookFacebook MessengerPinterest